Síň slávy českého OB: Václav Zakouřil

24.11.2019 Petr Klimpl Převzato z Sekce OB

Síň slávy českého OB: Václav Zakouřil

Do síně slávy Českého svazu orientačních sportů byl na vyhlášení ankety o nejlepší o-sportovce roku 2019 Václav Zakouřil (SOK TJ Turnov).

Většinu ze svých 76 let věnoval Vašek Zakouřil sportu a speciálně orienťáku. Bez ohledu na to, jestli závodil, trénoval, mapoval, stavěl tratě, propagoval orienťák nebo vymýšlel jeho zlepšení, vždycky to dělal pořádně, a tak dobře, že posunul český orienťák o kus dál. Proto jednoznačně patří do Síně slávy Českého svazu orientačních sportů.

Se sportem Vašek začínal v rodném Turnově v Sokole, v dorostu byl mistrem republiky v národní házené. Na turistické tábory, kde jako kluk vyrostl, pak dál jezdil jako vedoucí, což ho dovedlo až k tomu, že se z něj stal tělocvikář. V zimě běhal na lyžích a jako Turnovák samozřejmě lezl po skalách a po horách, což ho svedlo dohromady s jeho manželkou Janou a vydrželo mu na celý život, i když mu do něj v polovině šedesátých let vstoupila další velká vášeň – orienťák.

S OB začínal v Jičíně spolu s Jardou Havlíkem, a rychle mu propadl, protože spojoval všechno, co měl rád. A i když měl úspěchy v létě, byla to právě zimní varianta na běžkách, kde v sedmdesátých letech exceloval, a spoluvytvářel podobu nové disciplíny – lyžařského orientačního běhu. Řadu let zůstával doma neporažen a z mezinárodních závodů dovezl několik velmi cenných umístění v první desítce, i když závody tehdy ještě neměly status oficiálního mistrovství světa.

S koncem aktivní kariéry přirozeně přešel k předávání zkušeností, dodělal si FTVS a když se s rozvojem orienťáku naskytla příležitost věnovat se trenérství profesionálně, neváhal opustit kantořinu. Až do jeho zrušení v roce 1984 vedl TSM v Jičíně, jako trenér mužů byl u stříbrného štafetového „double“ na MS v Maďarsku 1983, pak trénoval reprezentační družstvo LOB, aby se po několika letech vrátil k OB jako vedoucí dorosteneckého výběru a juniorské reprezentace. Vedle toho se neustále trénoval i na oddílové úrovni, dorostence v Jičíně a v Turnově. Své syny Vaška a Tomáše dovedl nejen k medailím na juniorském MS, do dospělé reprezentace v OB i LOB, ale i k trenérství.

Vašek nebyl dobrým bafuňářem (jak se pejorativně říkalo dřív) ani diplomatem (jak se uznale říká dnes). Vždycky mu šlo především o sport samotný, a pokud si myslel, že něco sportu neprospívá, tak to na rovinu řekl. Svým přístupem nejspíš řadu lidí urazil nebo naštval, ale určitě tím získal i dost kamarádů na celý život, o které byl vždycky připravený se podělit. Díky jeho přátelství se „Zonou“ Franzénem se z malého švédského oddílu Alvesta SOK stala vstupní brána českého orienťáku do severských terénů. Většina reprezentantů devadesátých let zde nějaký čas závodila nebo trénovala a ostatní zde na klubové chatě alespoň přespali cestou dál na sever. Stacionární tréninkový kemp (které nyní inovativně znovuobjevujeme) zde přirozeně fungoval dlouhá léta.

Na závodech dnes už Vaška potkáte zřídka, většinou na fáborkách s některým ze svých vnuků, ale na tréninku dětí z SOK Turnov je pořád pravidelně. Určitě mezi nimi je budoucí mapař nebo trenér a kdo ví, možná i reprezentant.


« zpět